Po roce jsme dostali příležitost zajistit naší kávou charitativně sportovní MTB závod ve Stupně. Jak lehce se pracuje v kavárně, když výtěžek jde na dobrou věc, tentokrát na pomoc malé Emmičce (http://www.emmahajkova.eu), která trpí spinální muskulární atrofií II stupně. Emmička byla druhý den od rána účastníkem akce, a kdo ji chvíli pozoroval, musel ji jednoznačně pasovat na nejaktivnějšího a nejveselejšího diváka. Její energie snad všechny přiměla zapřemýšlet. Nakonec se i s naším příspěvkem podařilo vybrat úctyhodných 89 tisíc korun, které ji předal ambasador této akce Ondra Cink.

Akce byla dvoudenní, první den jen takové zahřátí kávovaru, ale druhý den se naše Rancillio (kávovar) nezastavilo. Byla to však jeho derniéra. Rancillio Silvia sice umí dělat výborné esspresso, avšak má jen jeden bojler a pokud si zákazník přeje cappuccino, musíme nejdříve počkat, až se natopí na 140 stupňů, našlehat mléko a poté hned zchladit páru na 100%, aby následná káva nebyla přepálená. A tento postup není příliš efektivní. Takže příště se můžete těšit na Rocket Espresso…

Ve známé lokalitě sportovního areálu TJ Sokol Stupno se každoročně konají bajkové cyklistické závody AuthorTeam, na které se pravidelně sjíždí mj. místní odchovanci, kteří se již rozlétli do cyklistického světa, ale zlákala je představa rozdat si to s českou špičkou v MTB. Tentokrát byl hlavním lákadlem profesionální cyklista Ondra Cink, účastník loňské Tour de Farance, který se letos vrátil ke své původní disciplíně – horským kolům. Akce však měla ještě jeden cíl – pokusit se vybrat cca 20tisíc Kč na speciální tříkolku pro 6tiletého Davídka. Jeho příběh si můžete přečíst zde. A protože nás organizátoři oslovili, tak i my jsme mohli přispět na Davídka z prodeje kávy.  No a kdybychom si měli vybavit svoje nejmilejší letní zážitky, taktové ty při kterých srdce radostí poskočí, tak by to kupodivu nebyla ani tak dovolená u moře, ale právě tenhle, pro nás poměrně zmáhající kafetoč (-:
Do Stupna jsme dorazili již v sobotu na první menší závody (krajský přebor štafet). Byl to dobrý tah, jelikož jsme se tím trochu naladili a upravili procesy naší kavárny. Tušili jsme, že v neděli bude velký frmol a nesmíme podcenit přípravu. A bylo to tak. Náš tříčlenný tým doplněný o „domácí“ kávovar Rancillio Silvia a mlýnek stejné firmy, prošel obrovskou zatěžkávací zkouškou – a opět uspěl. Vůbec jsme netušili, že se nám podaří vypresovat tolik kávy a mohli tak přispět do společného výtěžku pro Davídka. Nakonec všechny aktivity organizátorů (tombola, prodej sladkých i slaných domácích pochutin, aukce drezů závodníků (Cink, Kreuziger) a cyklistického vybavení, zřeknutí se ceny pro vítěze Ondry Cinka a také výtěžek z naší kávy) daly dohromady 55 tisíc. Závěru dne byl přítomen i Davídek a jeho úsměv vytvořil neskutečný zážitek.

Naše kavárna nevyráží na výlety příliš často, ale ráda se vrací mezi milé lidi. Tentokrát cca po 2 letech opět zavítala na zahradu fary v Chrástu u příležitosti místního posvícení, které bylo spojené se slavnostním „otevřením“ nového altánu a kříže. Obě díla navrhl a kříž i sám pomáhal vyrobit pan David Vávra. Tento architekt se zúčastnil slavnosti v Chrástu osobně a hlavně – vychutnal si dvě naše espressa.

V první hodině programu jsme nechtěli rušit (kávovar pro svou činnost trochu prská a syčí při šlehání mléka), a tak se ještě před doprovodným programem objevil dosud neznámý úkaz – dlouhá fronta žadatelů o kávu. To velice prověřilo naše „výčepní“ dovednosti a schopnosti kávovaru Silvia nevyjímaje. Obstáli jsme! Pouze se zde jasně projevil rozdíl mezi profi mašinou a naším domácím mazlíčkem. Velice jsme postrádali oddělený bojler pro šlehání mléka a automatický odvod zbytkové vody do odpadu. Náš kávovar má pouze jeden bojler, tudíž při přípravě kapučína musíme nahřát páru na 140 stupňů, našlehat a okamžitě schladit na 100 stupňů, abychom mohli udělat presso. A protože kapučín bylo docela dost, byla jejich příprava časově náročná. Na druhou stranu čekající byli bez výjimky samí příjemní lidé, se kterými jsme měli příležitost prohodit pár slov.

U příležitosti letošních dožínek v Chrástu jsme vzali s sebou na „výlet“ náš nový presovač Rancilio Silvia a k přípravě kávy lehce upraveného fiátka pětistovku. A docela jim to spolu slušelo. Společnost jim dělala klasická sestava kavárenského stolku postaveného na historickém kole Mercedes. Zde jsme připravovali jako vždy frenchpress a ve Fiátku nově esspresso. Zajímalo nás, o co bude větší zájem a o prsa zvítězila italská klasika (esspresso) před „českým „turkem avšak bez logru (frenchpress). Krom kávy jsme nabízeli ještě domácí čokoládu. U ní jsme však podcenili zájem a po půl hodině nebylo co nabízet (vyprodáno).

Zde je ještě pár fotek z přípravy na akci: